Markýz Stanislas de Guaïta (6. dubna 1861 Tarquimpol – 19. prosince 1897, Tarquimpol) byl francouzský básník, esoterik, magik, kabalista a rosekrucián.Stanislas de Guaïta pocházel ze staré italské šlechtické rodiny sídlící na zámku Chateau d’Alteville v Tarquimpolu ve francouzském regionu Grand Est. Od roku 1881 se pokoušel v Paříži prorazit jako básník a pod vlivem díla Eliphase Léviho a Joséphina Péladana se začal zabývat esoterismem a okultismem.
Property | Value |
prop-cs:datumNarození
| |
prop-cs:datumÚmrtí
| |
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:místoNarození
| |
prop-cs:místoÚmrtí
| |
prop-cs:národnost
| |
prop-cs:obrázek
| |
prop-cs:příčinaÚmrtí
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
prop-cs:známJako
|
- básník, esoterik, magik, kabalista a rosekrucián
|
dbpedia-owl:abstract
|
- Markýz Stanislas de Guaïta (6. dubna 1861 Tarquimpol – 19. prosince 1897, Tarquimpol) byl francouzský básník, esoterik, magik, kabalista a rosekrucián.Stanislas de Guaïta pocházel ze staré italské šlechtické rodiny sídlící na zámku Chateau d’Alteville v Tarquimpolu ve francouzském regionu Grand Est. Od roku 1881 se pokoušel v Paříži prorazit jako básník a pod vlivem díla Eliphase Léviho a Joséphina Péladana se začal zabývat esoterismem a okultismem. Ke konci roku 1887 založil Ordre Kabbalistique de la Rose-Croix „Kabalistický řád Růžové Kříže“, jehož členem se stal například Joséphin Péladan, Papus, Francois-Charles Barlet nebo Paul Sédir, a spolu s Papusem „znovuprobudil“ Martinistický řád. Později vstoupil do sporu s Peladanem který v roce 1890 či 1891 opustil Ordre Kabbalistique de la Rose-Croix aby založil vlastní společnost, exkluzivně katolickou a věnující se uměleckým aktivitám. Guaïtův sekretář Oswald Wirth hrál významnou roli v rozvoji esoterického zednářství ve Francii a v užívání tarotu při věštění. Mediálně známým se stal jeho spor s Abbé Boulanem, kterého obvinil z toho že jeho spolek je jen sektou určenou k ukojení Boulanových sexuálních tužeb označovaný za „magickou válku“. Po té co Boulan v roce 1893 zemřel bylo to některými lidmi vykládáno jako důsledek Guaïtových magických útoků, jako zpětný odraz této magie byla zas interpretována Guaïtova smrt v roce 1897. Tato aféra vedla též k podezření že je satanistou či následovníkem stezky levé ruky. Jeho nejvýznamnějším dílem je trilogie Essais de sciences maudites; ; Le Serpent de la Genese ( Pojednání o prokletých vědách; Had Genese) zahrnující Le temple de Satan „Satanův chrám“ z roku 1891 a La clef de la magie noire a „Klíč k černé magii“ z roku 1897, poslední díl Le problème du mal byl vydán až dlouho Guaïtově smrti Oswaldem Wirthem. V roce 1897 se Guaïta s podlomeným zdravím a vrátil na svůj rodný zámek kde zemřel na předávkování morfiem.
|
dbpedia-owl:birthPlace
| |
dbpedia-owl:deathCause
| |
dbpedia-owl:deathPlace
| |
dbpedia-owl:knownFor
| |
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Stanislase de Guaita
- Stanislas de Guaita
|
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Markýz Stanislas de Guaïta (6. dubna 1861 Tarquimpol – 19. prosince 1897, Tarquimpol) byl francouzský básník, esoterik, magik, kabalista a rosekrucián.Stanislas de Guaïta pocházel ze staré italské šlechtické rodiny sídlící na zámku Chateau d’Alteville v Tarquimpolu ve francouzském regionu Grand Est. Od roku 1881 se pokoušel v Paříži prorazit jako básník a pod vlivem díla Eliphase Léviho a Joséphina Péladana se začal zabývat esoterismem a okultismem.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
foaf:name
| |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |